Reklama
Reklama

Vaše náměty

redakcesport
@nova.cz

Publikováno 6. 12. 2014
NOS ZALITÝ KRVÍ

DRSNÁ VÝCHOVA! Dívka prohrála zápas, otec jí za to dal pěstí

Tomuhle se říká tvrdá výchova. Styl je jediný. Bič, bič a zase jenom bič. Šestnáctiletá tenistka Andrada Ioana Surdeanová prohrála zápas a dostala krutě za vyučenou. Otec jí dal pěstí a podle některých informací ji zlomil nos. Mladá hráčka skončila v nemocnici. Její reakce vás však zaručeně překvapí.

Představte si, že jste na tenisovém zápase své dcery. Fandíte ji, radíte, ale i tak vaše svěřenkyně prohraje s hodně favorizovanou soupeřkou. Co byste dělali? Ať už byste zvolili cokoli, určitě by to nebylo tak děsivé jako to, co udělal otec Rumunky Andrady Ioany Surdeanové.

Reklama

 

Ten ji totiž udeřil pěstí do obličeje. Mladá tenistka skončila v nemocnici se silným krvácením z nosu, otec ve vězení. Zarážející však je, jak se k tomuto útoku postavila samotná dcera. „Zasloužila jsem si to. Byla to má chyba. Jak se teď bez něj mám stát novou Halepovou?“ uvedla.

 

Incident se stal minulý týden v Izraeli, kde Surdeanuová, 256. hráčka žebříčku ITF, prohrála ve čtvrtfinále s žebříčkově mnohem lepší Ruskou Kružkovou. Ta drží 57. příčku. Tenistku ošetřili, naštěstí nešlo o nic závažného. Otec si odseděl šest dní ve vězení, pak byl propuštěn na kauci 300 euro.

 

Po návratu do rumunska tento příběh plnil stránky všech médií. Novinář Alecs Stam se s tenistkou osobně setkal a násladně citoval její slova.

 

„Můj táta není bestie, nezlomil mi nos, neměla jsem tvář zalitou krví. Dal mi facku, to je pravda. No a co? Zasloužila jsem si ji. Byla to má chyba, křičela jsem na něj a některá slova jsem neměla říkat. Chovala jsem se nezodpovědně po tom všem, co mi obětoval. Trochu to přehnal, ale nezasloužil si skončit ve vězení. Snad se brzy vrátí domů. Chci pokračovat ve své tenisové cestě s podporou celé rodiny.“

 

Ale to nebylo všechno. Výpověď měla pokračování. "Nehrála jsem dobře, zvlášť poslední gemy. Na konci si řekl o můj telefon. Tak mě trestá, když vlastní vinou prohraju. Řekla jsem „Vem si ho!“ a hodila telefonem. Samozřejmě ho nechytil, ale popadl ho vztek kvůli mému chování. Stiskl mě a dvakrát uhodil. Jednou mě trefil do nosu. Já i bratr jsme citliví a i při lehkém úderu do nosu nám hned teče krev. Klekla jsem si na kolena a schovala se za ruce tak, aby mne už nemohl trefit. Trochu jsem krvácela, bála se a třásla. Dal mi mokrý ručník a řekl, že bych měla jít k turnajovému lékaři. Míváme spory na tréninku, ale to je vše. Nikdy předtím mě neudeřil, tohle bylo poprvé. Teď ho čeká zákaz, nesmí se mnou na turnaje. S kým mám pokračovat? Jak se mám stát novou Simonou Halepovou? Když čtu, že je popisován jako zločinec a zvíře, chce se mi křičet. Mám pocit viny za to, co se stalo, i když vím, že to není jen moje chyba. Netvrdím, že bylo v pořádku mě praštit - nechci aby to tak vyznělo. Velmi ho miluji a chci, aby se vrátil domů.“

 

Co tomu říkáte? Napište nám, jak jestli byste něčeho podobného byli schopní. A co si myslíte o reakci dcery?
 

TN.cz
Reklama

 

Reklama