Vaše náměty

redakcesport
@nova.cz

Aktualizováno 19.6. 2016 11:19
názor odborníka

Nové světové rekordy v atletice? Zapomeňte! tvrdí vědec. Proč?

Barbora Špotáková, Usain Bolt a Jan Železný
Zdroj: Profimedia

Že by někdo zaběhl maraton pod dvě hodiny, nebo pokořil řadu dalších atletických světových rekordů? Těžko. Alespoň to tvrdí renomovaný vědec Greg Whyte a neváhá přijít ani se zdůvodněním. Je to prý totiž proti přírodě!

Přesněji řečeno proti fyzikálním zákonům a fyziologickým možnostem člověka. Profesor Whyte z univerzity v Liverpoolu jako příklad pro britský Daily Mail uvádí právě maratonské maximum. To sice před dvěma lety vylepšil Keňan Dennis Kimetto na 2 hodiny, 2 minuty a 75 sekund, dál se to už ale prý příliš neposune. A už vůbec ne pod bájnou hranici dvou hodin.
 

Těžko padne prý i světový rekord v běhu na 800 metrů mužů. Nejrychlejší čas se na této trati za posledních pětatřicet let změnil jen dvakrát. Od června 1981 jej měl šestnáct let v držení legendární Brit Sebastian Coe, pak jej překonal dánský půlkař Wilson Kipketer. A jeho čas vydržel na výsluní patnáct roků, než jej v Londýně pokořil David Rudisha.
 

Mimochodem všichni dobře víme, kdo je držitelkou světového rekordu na osmistovce mezi ženami. S časem 1:53,28 jí není nikdo jiný než Jarmila Kratochvílová. A její výkon z Mnichova oslaví koncem července už třiatřicáté výročí.


 

A jak je to všechno možné? Lepší výkony podle Whytea totiž lidské tělo už nemůže zvládnout. A podle jeho kolegyně Brooke Macnamarové z univerzity v Ohiu nepomůže ani sebelepší a sebeintenzivnější trénink. "Po určitém čase míra tréninku přestane dělat rozdíly mezi sportovci," myslí si.
 

Že překonávání světových rekordů v atletice není v posledních letech skutečně běžné, dokládá i pohled do statistik. Během poslední dekády se historické tabulky měnily v tomto ohledu pouze šestkrát. Kromě zmíněné dvojice atletů mezi rekordmany vešli i Usain Bolt na stovce i dvoustovce, běžec na 110 metrů překážek Aries Merritt, loni v červenci Genzebe Dibabaová v běhu na 1 500 metrů a konečně před osmi lety i česká oštěpařka Barbora Špotáková.


 

Její oštěp tehdy dolétl na hranici 72,28 m. Jen tři další borkyně přitom dokázaly pokořit sedmdesátimetrovou hranici. Naposledy před pěti lety Ruska Maria Abakumovová. K Janu Železnému, jenž před dvaceti lety v Jeně dohodil své náčiní do vzdálenosti 98,48 m, se dokonce nikdo nepřiblížil na míň než necelých pět a půl metru.
 

TN.cz