Vaše náměty

redakcesport
@nova.cz

Aktualizováno 23.6. 2017 14:40
legenda to byly časy

Mistryně světa vzpomíná: Škváru z házené mám všude pod kůží

Věra Dvořáková
Zdroj: Tomáš Rambousek
Věra Dvořáková

V únoru oslavila osmdesátku a dočkala se parádních oslav české házené. Sport, který kdysi přinášel radost i medaile, bojuje o návrat na výsluní a na pražské Štvanici vzdal hold svým legendám. Věra Dvořáková dorazila.

Stála na tribuně okázalého tenisového areálu, který se na tři dny stal házenkářským centrem nejen pro Česko, ale možná pro celý svět. "Támhle vzadu bylo hřiště," zasnila se Věra Dvořáková a ukazuje směrem za železniční most. "Škvárové...," dodala s úsměvem.


Vzpomínky na mládí a úspěšnou éru české házené v sobě tahle vitální dáma v klobouku stále nosí. "Člověk je tím sportem potrefenej," připouští. V roce 1957 zorganizovala Mezinárodní házenkářská federace mistrovství světa žen. Do Bělehradu dorazil i český výběr a po pěti vítězných zápasech přivezl domů zlato.
České házenkářky - mistryně světa 1957
Zdroj: www.chf.cz, archiv České házené České házenkářky - mistryně světa 1957

I díky těmto dámám vznikla na pražské Štvanici nádherná aréna. "Ale je to škoda, že tu společně nebudeme hrát. Bude nás tu pět, z toho dvě z nás přijedou na vozíčku. Jedna z nás odmítla, že se prý necítí, což mě teda rozčílilo, když se Vlasta Čiháková ve svých 92 letech těší," říká Věra Dvořáková. A pozdrav posílá i tam nahoru: "Nedávno nám zemřela kapitánka Táňa Kučerová, zdravím Tě na nebesích. Je škoda, že se toho nedožila..."


Už zmínila škvárové hřiště, na kterém se před desítkami let tradičně hrálo. "V Bělehradu na tom mistrovství byla antuka. Házená v dešti nebyl problém. Hala byla tehdy jediná na Bohemce, jednou jsme hrály mezistátní zápas na zimáku na palubkách," vzpomíná všestranná sportovkyně, která od svých pěti let dělala balet, pak sportovní gymnastiku a teprve pak přešla k házené.
Věra Dvořáková v akci (1957)
Zdroj: www.chf.cz, archiv České házené Věra Dvořáková v akci (1957)

"Na učňáku gymnastika nešla, ale v Táboře byla česká házená. Tu jsem hrála i za Tatrovku Smíchov. A taky jsem hrála jedno utkání házenou o 11 hráčích na Motorletu na fotbalovém hřišti, byla to hrůza teda," vzpomíná na rané začátky tohoto sportu. Mimochodem házená o 11 hráčích byla až do roku 1960 oficiálním sportem a rozdělovaly se v ní medaile na MS.

"Já jsem na průmyslovce v Praze s házenou pokračovala, byl tam shodou okolností učitelem Honza Radotínský, který do Česka přinesl mezinárodní pravidla," vzpomíná. "Je to už 60 let. No ale hlavně ta házená je dnes úžasně rychlá a změnila se. Víte, mě docela mrzí pravidla, která právě tou rychlostí zanikla," dodala.
Věra Dvořáková
Zdroj: facebook, Česká házená Věra Dvořáková

Dnes si skoro nedokážeme představit házenou jako venkovní sport. Hraje se na parketách, lépe na gumových površích. Na tom se to padá příjemně. Podmínky to před lety bývaly drsné, ale házenkáři vždycky byli trochu tvrdšího zrna. "Tu škváru mám snad všude tady pod kůží," směje se osmdesátiletá legenda české házené. "Já jsem taky padala. Myslím, že jsem byla první ženská, která padala při střelbě, teda hlavně při sedmách," tvrdí. "Je to dva roky, bylo něco v Olomouci nebo Zlíně a já jsem tam vystřihla sedmičku s pádem. Gólmanka po ní šla, ale nechytila jí," těší Dvořákovou.

"Blbosti dělám různě, zvládnu i kotrmelec. Držím se v kondici, vždyť denně chodím čtyři poschodí do bytu. Ale slibuju že tady padat nebudu," směje se. "Řeknu Karlu Nocarovi a dorazím ve dvě hodiny ráno, kdy bude přece jen příznivější klima a nehrozí úmrtí. Musím nastudovat autobusy, jak mi to jezdí z Radlic," plánovala mistryně světa z roku 1957.
Házená na Štvanici
Zdroj: Česká házená Házená na Štvanici

Maraton, který nakonec zapsali házenkáři do Knihy rekordů, si sice nakonec Věra Dvořáková nezahrála, ale i přesto se díky své vitalitě a spoustě vzpomínek stala jednou z hlavních postav oslav.
Filip Jícha na pražské Štvanici
Zdroj: facebook České házené Filip Jícha na pražské Štvanici

Zápas pro legendy, který celé slavnosti zakončil si vedle české házenkářské elity v čele s Filipem Jíchou nenechali ujít ani Thierry Omeyer, Jackson Richardson, László Nagy nebo Daniel Narcisse. Navíc už pár let opuštěný stánek na pražské Štvanici ukázal, že velký sport mu opravdu sluší a že by se do této arény, když se vyženou pavouci z tribun, zase klidně mohly vrátit zase velké zápasy.

Tomáš Rambousek TN.cz