Vaše náměty

redakcesport
@nova.cz

Publikováno 28. 1. 2018
Baseball Major League Baseball

Červenku nezastavila ani písečná bouře. První Čech je blízko MLB!

Martin Červenka
Zdroj: Jan Beneš
Martin Červenka

Český baseball si dál vyšlapává cestičku v zahraničí. Ke špičkám stále patří Amerika, Japonsko či Kuba, ale i na našem malém rybníčku se najdou velké ryby. Jednou z nich je Martin Červenka. Rodák z Prahy je hodně blízko hvězdné MLB, kam by mohl vstoupit jako první Čech v historii. Redakci Nova Sport poskytl pětadvacetiletý talent rozhovor na Galavečeru baseballu.

V Americe je Martin Červenka už od šestnácti let. Právě od té doby sbíral v zámoří své první cenné zkušenosti a zároveň stíhal dělat střední a poté i vysokou školu v České republice. Odchovanec pražské Kotlářky dál nevzdává sen o MLB, které je podle mnoha odborníků už hodně blízko. Jen musí vytrvale vydržet.

 

 

Jaká je vaše aktuální situace v zámoří?


Momentálně jsem jediným Čechem v zámořských soutěžích. Někteří Češi už tam ale v minulosti hráli. Doufám, že tam v budoucnu zase hrát budou a já tam nebudu sám. Letos jsem působil ve čtvrté nejvyšší soutěži a teď bych se chtěl posunout do vyšší ligy. Pak je ještě Triple-A liga a MLB (Major League Baseball). Lze jen těžko odhadnout, jak je mi MLB daleko či blízko. Záleží na tom, jak člověku vyjdou sezony a jak se posouvá.


Co už máte v zámoří za sebou?


Poprvé jsem tam podepsal smlouvu v roce 2009, kdy mi bylo šestnáct let. To byly zkušební kontrakty. Tehdy si mě vybral scout Clevelandu Indians a pak jsem jezdil jen na kempy. V té době jsem dokončoval střední školu v Česku. Až v roce 2011 jsem vyjel do Ameriky hrát regulérní sezonu v tamní nejnižší soutěži.


Jak to bylo tehdy pro šestnáctiletého kluka těžké?


Měl jsem výhodu, že jsem tam v těch šestnácti létal na měsíc nebo na dva. Anglicky jsem už uměl – domluvil jsem se a rozuměl jsem ostatním. Kulturu jsem poznal až tehdy, kdy jsem tam odehrál celou sezonu. To byla asi nejtěžší doba, kdy jsem si na vše musel zvyknout. Ale nikdo se ke mně nikdy nechoval špatně, byť jsem byl Evropan. S nikým jsem tam nikdy neměl problém. Naopak jsem se tam vždycky těšil a dodnes tam mám spoustu kamarádů. Do budoucna to budou třeba i soupeři, ale věřím, že spolu zůstaneme v kontaktu i tak.


Ani rivalita na jednotlivých postech znát nebyla?


To bych také neřekl. Vždy jsem se soustředil jen na to, jak jsem hrál já a na ostatní jsem se nedíval. Bral jsem je jako kamarády, se kterými jsem si to užíval. Ono to člověka pak hned víc baví.


Jak profesionální baseball je na úrovni, na které se mu věnujete vy?


Myslím si, že se to třeba s podmínkami a platy hráčů NHL či české nejvyšší fotbalové ligy nedá srovnávat. U nás v soutěži žije člověk v podstatě z měsíce na měsíc. Zaplatí si ubytování a jídlo, a když se snaží, vyjde s tím během měsíce v pohodě. Já jsem ale ještě student, dodělávám Vysokou školu obchodní v Praze a podporují mě rodiče, za což jsem jim vděčný. Když ale dělá člověk profesionálně sport, tak k tomu není čas ani energie na nějakou práci či zaměstnání.


Myslíte i na to, kdyby vám MLB nevyšla? Máte nějakou zadní cestu v životě?


Stále sním o MLB a nedávám si časovou hranici, kdy bych se do ní chtěl probojovat. Hraju a žiju den po dni a snažím se stále zlepšovat. Když jsem v Česku, studuji tu vysokou školu. Zbývá mi poslední semestr k tomu, abych získal titul inženýra. Za to bych byl pochopitelně velmi rád. Mimobaseballovou cestu bych však řešil až tehdy, kdyby mi MLB nevyšla, respektive kdybych se nevrátil do Ameriky.


Za ty roky v Americe jste určitě zažil mnohá dobrodružství. Na co rád vzpomínáte, nebo na co byste nejraději zapomenul?


Největší zážitek za těch sedm let, co jsem v Americe, jsem měl letos, kdy jsme vyhráli ligový titul. Byl to můj první titul v kariéře. Naopak nevzpomínám rád na rok 2011 nebo 2012, kdy jsme hráli v Arizoně a tam jsme během zápasu zažili písečnou bouři. Kvůli tomu museli přerušit zápas. Já jsem chytal, ale přes ten písek vůbec nebyli vidět zadní polaři. Dohrávalo se to asi až o dva týdny později.

lju TN.cz